Žloutenka

Typy žloutenky

Žloutenka je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Pět nejznámějších virů žloutenky, které způsobují infekční zánět jater, se označují písmeny A, B, C, D a E. Liší se způsobem přenosu viru, průběhem onemocnění i jeho možnými následky. Mezi nejrozšířenější patří žloutenky typu A, B a C. Vedle tzv. sekundární prevence představuje účinnou ochranu očkování. Očkování je dostupné pro děti a dospělé proti žloutenkám typu A a B.

Žloutenka typu A 

Žloutenka typu A je způsobena virem hepatitidy typu A. Nakazit se žloutenkou typu A je relativně snadné. Virus je totiž velmi odolný, při pokojové teplotě dokáže přežít několik týdnů, zmrazený dokonce několik let. Česká populace patří, stejně jako obyvatelé dalších vyspělých států, mezi velmi vnímavé k žloutence typu A.

A

 

Jak se můžu nakazit?

Žloutenka typu A se přenáší tzv. fekálně-orální cestou. Znamená to, že virus se z organismu vylučuje stolicí a dál může být přenesen od osoby k osobě přímo, např. špinavýma rukama, nebo nepřímo, požitím kontaminovaných potravin, nápojů nebo kontaktem s dalšími znečištěnými předměty.

 

Jaké má žloutenka typu A příznaky?

Hepatitida A má obvykle akutní průběh. Nástup onemocnění bývá náhlý, ale většinou úspěšně odezní. První příznaky onemocnění se objevují obvykle po 15 až 50 dnech od nakažení virem. U některých pacientů může dojít k charakteristickému žlutému zbarvení kůže a očního bělma – žloutence. Diagnózu stanoví lékař na základě celkového vyšetření a krevních testů. Na poruchu funkce jater upozorní zvýšení koncentrace jaterních enzymů. Akutní zánět jater má často podobné příznaky jako běžná chřipka. Patří mezi ně:

  • zvýšená teplota,
  • bolesti svalů,
  • bolesti kloubů,
  • nevolnosti,
  • zvracení,
  • nechutenství.

 

Jak se léčí žloutenka typu A?

Žloutenka typu A se nedá přímo léčit žádnými léky, je při ní povinná hospitalizace, nutná dlouhodobá dietní a režimová opatření.

 

Jak se vyhnout žloutence typu A?

Osobní hygiena - mytí rukou je důležitou součástí prevence proti žloutence typu A, ale nemusí k zajištění ochrany stačit. Mýt si ruce nestačí, nakazit se je tak snadné. Velmi účinnou formou prevence proti žloutence typu A je očkování. Očkováním lze v současné době předcházet žloutence typu A a B.

 

Hepatitida A: Desatero čistých rukou

Ruce si myjte alespoň 20 sekund, a to vždy:

  1. po příchodu domů,
  2. po použití toalety,
  3. před, při a po přípravě jídla a před každým jídlem,
  4. po použití hromadné dopravy,
  5. po kontaktu s předměty užívanými mnoha osobami (peníze, nákupní košíky, vozíky apod.),
  6. po smrkání, kýchání, kašli,
  7. před a po ošetření poranění,
  8. po kontaktu s nemocnou osobou a po návštěvě nemocnice či lékařské ordinace,
  9. po manipulaci s odpadky,
  10. po kontaktu se zvířaty.

 

Když není mýdlo a voda?

Pokud nemáte k dispozici mýdlo (např. na výletech či ve městě při nákupu) použijte antibakteriální gel na ruce, který výrazně redukuje množství virů na rukou. Do dlaně naneste množství gelu o velikosti kávové lžičky a vmasírujte do obou rukou (zhruba po dobu 20–30 sekund), dokud se úplně nevsákne a nezaschne.

 

 

Žloutenka typu B

Žloutenka typu B je závažná infekce jater způsobená virem hepatitidy typu B. Virus žloutenky typu B je 100× nakažlivější než virus HIV.

B

 

Jak se můžu nakazit?

Virus se šíří stykem s krví nebo jinými tělními tekutinami nakažené osoby, spermatem a poševním sekretem. K nákaze žloutenkou typu B stačí, aby se do těla dostalo mikroskopické množství infikované krve nemocného nebo chronického nosiče viru. Nakazit se proto lze i na první pohled neškodným použitím zubního kartáčku, při společném použití hygienických potřeb (ručník, holicí strojek), ale i při těsném kontaktu či zranění při sportu nebo při tetování. Možným způsobem přenosu je nechráněný sexuální styk.

 

Mezi skupiny ohrožené hepatitidou B patří:

  • děti infikovaných matek; nákaza se přenáší z matky na dítě v průběhu porodu nebo při kontaktu s infikovanou krví,
  • zdravotníci a jiní pracovníci, kteří jsou při práci v kontaktu s krví a krevními produkty,
  • v zemích s nižším zdravotním standardem pacienti podstupující chirurgický výkon, příjemci krve a krevních produktů, pacienti podstupující hemodialýzu,
  • injekční uživatelé drog,
  • lidé, kteří žijí v domácnosti nebo mají pohlavní styk s lidmi trpícími chronickou infekcí HBV a lidé s více sexuálními partnery,
  • lidé, kterým bylo před vycestováním do endemických oblastí navrženo očkování, ale sérii očkování proti hepatitidě B nedokončili.

 

Jaké má žloutenka typu B příznaky?

Infekce žloutenky typu B může probíhat bezpříznakově nebo mít jen mírný průběh.
Infekce ale může mít i velmi závažný průběh, který může vést k selhání jater, rozvoji jaterního komatu až úmrtí.
Na začátku onemocnění bývají nespecifické příznaky jako je slabost, únava, nechutenství, nevolnost, bolesti břicha, kloubů a teplota. Typické projevy žloutenky jsou žluté zbarvení kůže a očního bělma, tmavá moč a světlá stolice.

Chronické nosičství
Část nemocných se zcela neuzdraví, virus v jejich organizmu přežívá dál a nemoc přechází do tzv. chronické formy. Chronicky nemocní jsou ohroženi rozvojem jaterní cirhózy a rakoviny jater. Protože tito lidé o své nemoci často nevědí, mohou tak být zdrojem nákazy pro své okolí.

Jak se žloutenka typu B léčí?

Léčba žloutenky typu B je podobně jako u typu A podpůrná. Chronická hepatitida B se léčí injekčním podáváním látek ovlivňujících imunitu a antivirotik, které zpomalují progresi onemocnění.

 

Jak se vyhnout žloutence typu B?

Preventivní opatření mohou zahrnovat i omezení rizikového chování, ovšem základem prevence hepatitidy B je očkování proti této nemoci. Kompletní očkovací série vytváří ochrannou hladinu protilátek u více než 95 % kojenců, dětí a dospívajících. Ochrana je dlouhodobá.

 

Hepatitida B a těhotenství

Pokud je matka nakažena virem hepatitidy B, je porod nejrizikovějším obdobím pro miminko z hlediska možné infekce. U 80 - 90 % kojenců, kteří se nakazí v prvním roce života, se rozvine chronická infekce.

 

Neléčená žloutenka typu B

Infekce virem hepatitidy B je nejznámější příčinou zánětu jater, který může způsobit chronický zánět jater. Neléčená hepatitida může vést v řádu několika let až několika desítek let k rozvoji příznaků jaterního selhání a cirhózy.

 

Novorozenecká žloutenka

Příčinou vzniku novorozenecké žloutenky není infekce, ale rozpad nadbytečných červených krvinek. Novorozenecká žloutenka má tedy zcela jinou příčinu než infekční žloutenky typu A, B nebo C, které jsou způsobeny virovým zánětem jater.

 

Podívejte se také na:

Očkování do zahraničí

Cestování do cizích zemí s sebou přináší nejen nové zážitky a poznatky, ale také možná rizika spojená s rizikem nákazy některými infekčními nemocemi.

Našli jste, co jste hledali? ANO / NE
Je nám líto, že jste nenašli informaci, která Vás zajímá. Můžete ještě zkusit mapu stránek nebo nám napište e-mail.
Děkujeme za Vaši zpětnou vazbu — pokud máte další otázky, můžete se na nás obrátit na e-mailu cz.info@gsk.com.