Význam očkování

Díky očkování byly celosvětově vymýceny pravé neštovice. V řadě zemí zmizela dětská přenosná obrna a tetanus. Přesto každý rok umírají ve světě minimálně 2 miliony dětí, které by bylo možno zachránit právě očkováním. Kdyby neexistovalo očkování, byly by počty nemocných vyšší. Dalších 2,7 milionu dětí by ročně umíralo na spalničky, 1,2 milionu na novorozenecký tetanus, 1 milion na černý kašel a 100 000 na záškrt, 800 000 by bylo paralyzováno obrnou.

V České republice mají očkovací programy dlouhou historii a zaznamenaly mnoho úspěchů. Na začátku šedesátých let byla vymýcena dětská přenosná obrna. V první polovině osmdesátých let mohlo být ukončeno očkování proti pravým neštovicím. U našich dětí se nevyskytuje tetanus ani záškrt, dávivý (černý) kašel je výjimkou. Málokterý dětský lékař se dnes setká se zarděnkami a spalničkami, protože i proti těmto onemocněním se již běžně očkuje.

Proč se očkovat

• nákaza infekční žloutenkou A nebo B může potkat každého z nás
• virem žloutenky typu A se na světě ročně nakazí až 1,5 miliónu lidí
• odhaduje se, že virus žloutenky typu B ve svém těle celosvětově nosí až 2 miliardy lidí a až půl miliónu ročně zemře
• chronická infečkní žloutenka typu B může končit rakovinou jater nebo cirhózou jater
• léčba a rekonvalescence je většinou dlouhodobá, následují různá omezení (dieta, omezení fyzických aktivit apod.)
• proti oběma závažným onemocněním přitom existuje jednoduchá ochrana – očkování.

Vedlejší reakce

Aplikace očkovací látky může být provázena výskytem nežádoucích účinků. Převážně se vyskytují místní nežádoucí účinky, jako jsou bolest, otok a zarudnutí. Tyto reakce jsou většinou přechodné a odezní během několika dní.

Důležité je, aby lékař pacienta před očkováním vyšetřil a aplikoval vakcínu jen zcela zdravému člověku.

Co si myslí lékaři